Rocket flower

Tropy až do posledního loku

Za ta léta, co se kafi věnujeme už jsme měli dostatek času navázat řadu zajímavých spojení, řekněme, že na základě společných chuťových buňek. S Forest coffee už se nám běžně stává, že se dějí zvláštní věc: najednou se k vám dostávají kávy, u kterých si řeknete: „Tohle už není náhoda, to je společná karma!“ Společně se prohrabáváme desítkami vzorků a pak přijde ten okamžik, kdy mozek zahlásí: „Tak pánové, tohle je úlet.“ Rocket flower je ukázkový případ. Tenhle nenápadný koferment vás vynese rovnou do kávového nebe. Tady totiž nešlo „jen“ o běžné hrátky s časem a teplotou, seňor Castillo si k tomu přimíchal pár chytrých enzymů, které postrčí chuťový profil takovým způsobem, že jarní louka zbledne závistí. Výsledkem je kafe, které se u vašich chuťových pohárku nezastaví jen ze zdvořilosti, to vám na jazyku přímo rozkvete.

Teď něco málo o chlapíkovi, který za tímhle kouzlením stojí. A je to zajímavý příběh o tom, že když vám jednou koluje v krevním řečišti kafe, tak si vás to k němu zkrátka přitáhne. Huver Castillo, přestože patřil ke třetí generaci pěstitelů, totiž ještě před pár lety trávil svůj čas jako učitel matematiky v Nariňu a o farmaření se mu ani nezdálo. Pak se ale ukázalo, že krev, vlastně kafe, není voda, a on se vrátil na rodinnou farmu El Paseo a pustil se do farmaření spolu se svým tátou. Jejich farma se rozprostírá nad malebným údolím Buaseco ve výšce 1750 – 1950 metrů obklopená atmosférou, která říká: „Tady roste něco speciálního.“ A na kávových třešních je to znát.

Zpracování Rocket flower je kapitola sama o sobě. Začíná se výběrem těch nejlepších třešní odrůdy Caturra. Ty si nejprve dají 36 hodinovou prefermentační lázeň, pak lehké slané opláchnutí (ne fakt to nechutná po moři) a pak hurá do nerezových tanků s řízeným anaerobním procesem. Po odslupkování se nejdříve odejme veškerý výluh a následně se vrátí 200 litrů zpět, tentokrát však obohacených o enzymy, které modelují ten ikonický květinový profil. V obřích tancích po dobu šesti dnů vzniká chuťový vesmír, jenž se nakonec definitivně spojuje s kávovými zrny sušením při teplotách pod 38 °C. Je to proces, kde si musíte dát práci s každým detailem, ale už po prvním šálku je vám jasné, že tady se to vyplatilo.

A jak to tedy chutná? Tuhle louku na Šumavě pravděpodobně nenajdete, ale uprostřed kolumbijských hor kvete s naprostou grácií. Hned v prvním loku vám zamává jasmín – takový ten elegantní typ, co ví, že dobře voní a vůbec se za to nestydí. Následuje madame levandule, která tomu dodá lehce svůdný tropický úsměv. A když už si myslíte, že je po všem, přihopsá limetka a předvede vám na jazyku svěží piruetku. Zkrátka chuťový výlet po tropech, všechno krásně poskládané, aby vás to bavilo až do posledního loku.

Cupping score 87. 🙂